O MĚŘENÍ RADONU V PRŮBĚHU STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ

Vloženo: leden 2012. Upraveno: září 2018

ZAČÁTEK

Ochrana před ozářením osob v důsledku radonu a produktů jeho přeměny má v České republice pevný legislativní rámec. Jedná se o příslušná ustanovení zákona 263/2016 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (ATOMOVÝ ZÁKON) a zejména o prováděcí vyhlášku Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně ve znění pozdějších předpisů.

Stanovení radonového indexu pozemku

Předchází vlastní stavbě a provádí se na základě přímého měření přímo na místě. Výsledky se využijí pro naprojektování odpovídajích opatření proti pronikání radonu z podloží do plánované stavby. V rámci stanovení radonového indexu se na pozemku odebírají vzorky půdního vzduchu (min. 15) a v nich se stanovuje objemová aktivita radonu. Posuzuje se též plynopropustnost zemin a další parametry.
Směrnou hodnotou objemové aktivity radonu je třetí kvartil Q3 - 75% percentil souboru naměřených hodnot. Na základě této hodnoty a plynopropustnosti zemin se podle následující tabulky stanovuje radonový index pozemku.

radonový index objemová aktivita radonu (kBq/m3)
nízký pod 30 pod 20 pod 10
střední 30 až 100 20 až 70 10 až 30
vysoký nad 100 nad 70 nad 30
nízká propustnost střední propustnost nízká propustnost

Na internetu jsou snadno dostupné „Mapy radonového indexu geologického podloží v měřítku 1:50000. Byly vytvořeny jako vodítko pro potřeby vyhledávání staveb problematických z hlediska pronikání radonu. Tyto mapy v žádném případě neslouží k odečtu radonového indexu pozemku pro potřeby stavebního řízení! Pole objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je totiž značně proměnlivé. Závisí na skalním podloží, jeho hloubce, tektonickém porušení, na složení, charakteru a plynopropustnosti pokryvných zemin a mnoha dalších parametrech. Není tedy vůbec překvapující, že na ploše, které mapa přiřazuje jediný, například nízký, radonový index leží i pozemky s indexem středním nebo dokonce vysokým! Objemová aktivita radonu často vykazuje velké změny v rámci desítek metrů. Jediným možným způsobem jak stanovit na pozemku radonový index tedy zůstává přímé měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v kombinaci s posouzením plynopropustnosti zemin! Tuto skutečnost dobře ilustruje i následující TABULKA sestavená z mnoha přímých měření.


Odběr vzorků půdního vzduchu.


Měření objemové aktivity radonu v ionizačních komorách.

Pokud stavební pozemek vykazuje jiný než nízký radonový index, přistupuje se po dokončení stavby k měření radonu v ovzduší interiéru budovy.

Měření radonu v ovzduší interiéru budovy

Ze zdravotního hlediska je důležitá roční efektivní dávka. Tato veličina charakterizuje vnější i vnitřní ozáření jednotlivce z příslušného zdroje nebo zdrojů vyjádřená v mSv/rok. Celková průměrná efektivní dávka z přírodních zdrojů činí 2,4 mSv/rok pro každého jednotlivce. Z toho víc jak 55% bývá podmíněno inhalací radonu!

Objemová aktivita radonu v interiéru budovy se mění v čase v závislosti na ročním období, uživatelském chování a pod. Z hlediska radonu jsou důležité průměrné celoroční objemové aktivity radonu za podmínek skutečného užívání budovy. Ty by bylo ideální měřit v delším časovém období. Optimální je roční měření stopovými detektory. Bývá však potřeba rozhodnout dříve.

Přistupuje se proto ke krátkodobému týdennímu měření integrálními elektretovými dozimetry. Jelikož toto měření nemůže plně postihnout sezónní variace objemové aktivity radonu během roku, je důležité vhodně nastavit podmínky měření.


Měření pomocí elektretových detektorů.

Doporučuje se měřit v průběhu topného období, tedy od září do května, kdy se v obývaných stavbách měří za kontrolovaných, rozumně konzervativních podmínek. V praxi to znamená, že se od majitele vyžaduje zejména, aby po dobu měření dbal na zavírání dveří a rozumně omezil ventilaci. Měření pak slouží jako odhad (zpravidla horní) objemové aktivity radonu v domě.

Krátkodobé týdenní měření je možné provádět také v dosud neobývaných stavbách. Zde se nastavují referenční expoziční podmínky. Spočívají v co nejoptimálnějším nastavení ventilace, teplotního režimu, vzduchotechnických a klimatizačních zařízení, pokud jsou tyto v domě nainstalovány.

V rodinných domech se měří ve všech pobytových místnostech v prvním obývaném podlaží. U rozsáhlejších a propojených pobytových prostor se počítá s jedním měřícím místem na každých započatých 50 m2 podlahové plochy. V následujícím patře se měří v jedné třetině pobytových prostor. Neměla by být překročena referenční úroveň objemové aktivity radonu, která činí 300 Bq/m3 . Tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání. Při případném zjištění vyšších hodnot u krátkodobého měření se doporučuje provést dlouhodobé měření za uživatelských expozičních podmínek. Pokud je překročení referenční úrovně potvrzeno, musí vlastník budovy posoudit účelnost opatření spočívajících v úpravě způsobu užívání včetně úpravy ventilace nebo v provedení stavebně technických opatření.

Hodnota průměrné roční aktivity radonu, při jejímž překročení je vlastník povinen provést opatření, která snižují míru ozáření je 3000 Bq/m3 .

RADON