ZÁKLADNÍ PRINCIPY PROTIRADONOVÝCH OPATŘENÍ U NOVOSTAVEB

Vloženo: leden 2012, aktualizováno: květen 2021 - © Richard Jan Hons

Jak jsme si již řekli, před zahájením stavby je třeba na pozemku zajistit provedení radonového průzkumu. Dostává se nám do ruky posudek, na jehož základě může projektant navrhnout protiradonová opatření budoucího domu. Není ale od věci mít sám alespoň hrubou představu. Začněme prolistováním posudku. Kromě stanovené kategorie radonového indexu si všimněme hlavně třetího kvartilu naměřených objemových aktivit radonu v půdním vzduchu (Q₃) a stanovené plynopropustnosti zemin.

Pro jednoduchost dále uvažuji zdaleka nejběžnější typ stavby rodinného domu, kdy je objekt nepodsklepený a obytné přízemí je v kontaktu s podložím. Nepředpokládám podlahové topení nebo nucenou ventilaci vnitřního vzduchu.

Na pozemcích s nízkým radonovým indexem není třeba provádět žádná speciální opatření. Dostatečnou ochranou bude běžná hydroizolace. Ta však musí být provedená kvalitně a souvisle v celé kontaktní ploše objektu.

Na pozemcích se středním radonovým indexem je možné jako protiradonové opatření navrhnout provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu s podložím zeminou v 1. kategorii těsnosti. To znamená s odpovídající protiradonovou izolací, která plní též funkci hydroizolace. Tloušťku určité konkrétní izolace lze spočítat pomocí součinitele difúze pro radon, který u ní byl změřený. Důležité je kvlaitní pokládka izolace. Je třeba dbát na to, aby i všechny průstupy instalací byly provedené vzduchotěsně.

Dostáváme se k plochám s vysokým radonovým indexem. Nejprve se zaměřme na pozemky, kde rozhodná hodnota třetího kvartilu Q₃ nepřevyšuje dvojnásobek hraniční hodnoty, tedy:

60 kBq/m³ u zemin s vysokou plynopropustností, 140 kBq/m³ u zemin se střední plynopropustností a 200 kBq/m³ u zemin s nízkou plynopropustností

V těchto případech lze navrhovat dostatečnou protiradonovou izolaci v 1. kategorii těsnosti jako jedinou ochranu proti radonu. Je zde tudíž ještě možné použít analogické opatření jako u ploch se středním radonovým indexem.

Jiná situace nastává u pozemků s vysokým radonovým indexem, kde byly výše uvedené limity překročeny. Zde je nutné použít jedno z následujících opatření:

- Instalaci drenážního systému pod objektem v kombinaci s provedením všech kontaktních konstrukcí v 1. kategorii těsnosti. Jde zde o snížení koncentrace radonu pod základovou deskou. Vždy je dobré drenážní systém odvětrávat svislým potrubím nad střechu. Vodorovné odvětrání do boku nedoporučuji.

- Provedení kontaktních konstrukcí s ventilační vrstvou. Většinou se používají nopované fólie, které se neprodyšně lepí. U podlahových konstrukcí tvoří současně vzduchovou mezeru a protiradonovou izolaci. Opět se doporučuje odvětrání svislým potrubím.

Podrobnější informace o uvedené problematice lze nalézt ve specializované literatuře, např.: Martin Jiránek: Konstrukce pozemních staveb – Ochrana proti radonu. ČVUT Praha 2000 a ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.

V případě, že se v objektu počítá s instalací podlahového topení, což je v posledních letech častý případ, měla by se podle nejnovějších doporučení navrhnout protiradonová opatření, jako kdyby stavba stála na pozemku s radonovým indexem o stupeň vyšším.

Záverem nutno podotknout, že problém radonu v interiéru stavby je tím větší, čím více je stavba utěsněna ve snaze dosáhnout úspor ve vytápění. Takové, jak se říká "pasívní domy" téměř "nedýchají". Koeficient ventilace je u nich násobně nižší než bylo běžné u staveb ještě vcelku nedávno. Kromě vyššího potenciálu pro koncentrování radonu v interiéru takových domů někdy dochází ke snížení koncentrace kyslíku, kteý se může v malém prostoru "vydýchat". K tomu může docházet zejména v zimním období u malých ložnic. Tyto problémy pochopitelně řeší funkční ventilace s rekuperací, která však vzhledem k pořizovací ceně zatím není plně rozšířená.